Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mnoho falešného povyku pro nic

25. 04. 2017 9:55:52
ČEZ chce prodat, Czech Coal koupit. Uhelnou elektrárnu Počerady poblíž mosteckých uhelných dolů. Jednoduchý obchod, který se ovšem rozhodli ekologičtí aktivisté z Greenpeace a Hnutí Duha překazit. Proč?

Vždyť fakt, že se mění majitel, nemá s emisemi vůbec nic společného... Celá akce tak spíše nahrává vlivovým skupinám, kterým se transakce nezamlouvá a na jejichž emisary v podobě drobných akcionářů ČEZ se aktivisté veřejně odkazují.

K faktům. Důvodů, proč se ČEZ rozhodl Počerady odprodat, je několik. Ten hlavní je jasný. Byznys výroby elektřiny z uhlí je v Evropě svazován stále těsnější kazajkou různých regulací a omezení a stává se tak ekonomicky naprosto nepředvídatelnou disciplínou. ČEZ jen naplňuje vizi, kterou hlásá již nějaký ten pátek: tedy, že se po vzoru západoevropských energetických firem soustředí na neuhelnou energetiku.

Symbolicky přichází rozhodnutí prodat Počerady ve chvíli, kdy z Bruselu přichází další požadavek na zpřísnění emisních limitů, který přináší nové, vyšší náklady na další modernizaci uhlených elktráren. Aby nebylo mýlky, „modernizace“ již probíhají a jsou dimenzovány na limity, které Brusel nastavil před několika lety. Reálně ale nyní hrozí, že se původní mantinely ještě velmi výrazně zpřísní. To znamená, že majitelé elektráren budou muset sahat hluboko do kapes a hledat desítky miliard korun, aby vyhověli novým evropským požadavkům. A nikde není psáno, že jde o požadavek poslední -zkrátka a dobře, výroba elektřiny v uhelných elektrárnách je byznys, který dává smysl stále omezenějšímu okruhu subjektů – těm co vlastní uhlí, nebo spekulativnímu kapitálu.

ČEZ se tedy rozhodl uhelnou elektrárnu prodat. Ekoaktivisté proti tomu povstali a tvrdí, že firma (a potažmo stát jako hlavní akcionář) na prodeji prodělá. Dobrá tedy, pak popořadě. ČEZ za prodej elektrárny od Czech Coalu obdrží dohromady deset miliard korun, což je o 1,5 miliardy více, než při prvním jednání před před dvěma lety. Zda je to za dosluhující elektrárnu málo či hodně, nechť vyhodnotí nezaujatí povolaní. Hlavní argument aktivistů je ale následující: ČEZ údajně prodělá na dodávce uhlí, neboť Czech Coal se mu ho do Počerad zavázal dodávat až do roku 2050 a jeho hodnota je aktivisty vyčíslena na 105 miliard korun. Tak a zde jsme již na půdě ryzí demagogie. Tato hodnota uhlí, to není nějaký zisk ČEZu, jak se zdá. Naopak. To uhlí ČEZ naopak za své peníze nakupuje, následně jej v elektrárně pálí a vyrábí z něj elektřinu. V té samé elektrárně, kterou čekají mnohamiliardové investice, aby vůbec mohla pokračovat.

Argument číslo 2: Podle ekologů se ČEZ zbavuje pod cenou elektrárny, která je velmi lukrativní, neboť za poslední tři roky měla čistý zisk 3 miliardy korun. To je z pohledu transakce s elektrárnou úplné hausnumero. Obrovský zisk (3,5 miliardy korun) měly Počerady podle veřejných zdrojů naposledy v roce 2013 (kdy končila doba vysokých cen silové elektřiny). Pak na trhu nastal prudký obrat, elektřina výrazně zlevnila a tento trend bude podle ekonomů pokračovat. Výsledek? V roce 2014 ztráta Počerad ve výši 624 milionů, rok poté nepatrný zisk 262 milionů korun.

Je zjevné, že propagandisticky namixovaná čísla od Greenpeace mají posloužit jako argument proti prodeji elektrárny. Ale i kdyby to nebyla hausnumera, je tento hlas irelevantní: Práce občanských sdružení má spočívat v tlaku na instituce, které mají pravomoc rozhodovat o normách, ovlivňujících životní prostředí a v protestech tam, kde nějaká firma či jednotlivec platné zákony porušuje. To není ale tento případ. Tady jde o byznys mezi dvěma firmami. (Cinklý) hlas aktivistů je proto naprosto irelevantní.

Autor: Nikola Ptáčková | úterý 25.4.2017 9:55 | karma článku: 23.25 | přečteno: 755x

Další články blogera

Nikola Ptáčková

Rychlá dráha nebude rychle

Tak nám začala oprava Negrelliho viaduktu, paní Müllerová... Jeden by řekl zaplaťbůh, vzhledem k tomu, že viadukt byl uveden do provozu již v roce 1850, ale nešť.

17.6.2017 v 9:31 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 298 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Energetické inženýrství Evropské komise růstu nepomůže

Evropská komise před několika dny přijala superbalíček ekologických opatření, která mají vést k výraznému zlepšení evropského životního prostoru. Materiál přináší několik zajímavých dílčích námětů, má ale zásadní vadu.

14.12.2016 v 8:00 | Karma článku: 34.69 | Přečteno: 1500 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Greenpeace: Za všechno může Tykač

Vypadá to, že v Česku neexistuje palčivější ekologický problém, než je elektrárna Chvaletice. Ekologové se zde přivazují na komín, pořádají demonstrace a píší jeden odsuzující komentář za druhý.

30.10.2016 v 20:10 | Karma článku: 24.34 | Přečteno: 882 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Paralely zániku

Má něco společného vývoj pohledu na ohrožení naší civilizace globálním oteplováním a fáze, kterými se mění postoj vážně ohroženého člověka k jeho vlastní nemoci? Možná překvapivě mnoho.

15.11.2017 v 13:00 | Karma článku: 6.93 | Přečteno: 255 | Diskuse

Mirek Matyáš

Norsko hrozný, Malajsie naprosto strašný, u nás je to naštěstí oukej.

Spoustu zaručených pravd a informací slýchám při diskuzích na téma energetické úspory. Opravdu se ten svět kvůli elektromobilům zbláznil?

13.11.2017 v 8:48 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 1418 | Diskuse

Jaroslav Trnovec

Elektřina jako náhrada spalovacích motorů? Zatím jen snění ekofantastů.

O elektřině se dnes všude mluví jako o pohonu budoucnosti, spalovací motory jsou prý mrtvé a životní prostředí prostě potřebuje, abychom jezdili na nějaký ekologický pohon.

10.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 33.90 | Přečteno: 840 | Diskuse

Petr Ovčáček

Zelení aktivisté chtějí titul šampiona doslova za každou cenu

Zpráva z tisku: Německá strana Zelených požadovala, aby v Německu okamžitě skončilo 20 uhelných elektráren, které nejvíc znečišťují životní prostředí. A do roku 2030 se pak úplně rozloučit s produkcí elektřiny nebo tepla z uhlí.

8.11.2017 v 14:10 | Karma článku: 33.44 | Přečteno: 925 | Diskuse

Milan Smrž

Úskalí úsporných technologií II

Pokračování prvního článku o úsporných technologiích a jejich šalebném působení na udržitelnost. Proměnu, jako vždy máme v rukou, i když to vůbec není jednoduché.

1.11.2017 v 7:21 | Karma článku: 14.17 | Přečteno: 429 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1278
Mým zájmem i studijním oborem byla a stále je krajinotvorba, krajinné inženýrství. Není mi lhostejná devastace volné krajiny, ani neurvalé a amatérské zásahy ať už státu či soukromníků, vedoucí k likvidaci mnohdy nenahraditelných přírodních lokalit. Vadí mi také zavírání očí, lži a demagogie, hlásání dobra ve jménu toho či onoho. Vadí mi nesvoboda ve všech směrech, a to i nesvoboda pramenící z opatření rádoby na ochranu přírody, která ale v důsledku vedou k totálnímu omezení lidských práv. Najdete mne také na Facebooku nebo Twitteru


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.