Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Naše vlastní energetika? Ne, ne, Evropa nám to zařídí

8. 04. 2015 6:00:00
Pamatujete si ještě slovo decentralizace? Bylo tu jedním ze zaklínadel 90. let. Podstatou bylo rozdělení majetku menším subjektům, u nichž je předpoklad, že budou danou firmu, dům nebo provoz spravovat lépe, než to dělal stát, když měl vše ve svých nenasytných tlapách. V současné době se děje pravý opak a je otázkou, kde to „inženýrství“ zase skončí. Jedním z takových kroků je jeden z nejnovějších návrhů EU, mít jednotnou energetickou unii. Vlády celé osmadvacítky tomuto návrhu tleskají, prý to zlevní nákup energií a bude lépe. Otázkou je, kdy, kde, pro koho.

Bude zajímavé sledovat, kudy se vlastně hodlá tato potenciální jednotná energetika ubírat. Každý stát už dnes nějakou svoji energetickou koncepci má. Měla by ukazovat, kam kráčí energetika dané země a co to také bude stát. Takové Německo například, jede – hlava nehlava – na zelené vlně, bez ohledu na sousedy, kterým tak trochu zatěžuje přenosové soustavy. A přitom se potýká se značnými problémy, které výkyvy větrné či solární energie přinášejí, takže potichu samozřejmě spoléhá na fosilní zdroje. V Rakousku je to podobné, ani tam uhlí ještě neodepsali, ačkoliv mají plnou pusu ekologie a protestů proti našemu Temelínu. Seveřani jsou na tom o něco lépe, takové Švédsko, kde už jedou v zeleném kočáru přes padesát procent, to se má. Jenomže kromě lesů, vod a strání, které Švédům tvoří poměrně bohatou zásobárnu pro topení biomasou a vodní elektrárny, stále využívají také jádro. A je otázkou, nakolik je jejich způsob lesního hospodaření (na vykácené plochy ihned nová výsadba) ekologický, jestliže nahrazují původní lesy monokulturou. S tím my máme bohaté zkušenosti, možná bychom jim mohli povyprávět o nevhodné výsadbě vysokohorských smrčin v nížinách Šumavy. A o kůrovci a dalších peripetiích.

Jak je to u nás, víme všichni dobře. S tím konceptem, co někdy loni v prosinci vláda zveřejnila se slovy, že těch šest variant, které obsahuje, stejně nemusí platit (vláda má „koridory“, ve kterých se bude pohybovat, takže varianty vlastně nejsou podstatné!), si můžeme leda tak vytapetovat. A nic lepšího prozatím nemáme. Koncept bohužel nepřinesl ani žádné odpovědi na takové otázky, jako jak snižovat současný objem dovozu ropy a plynu, na kterých jsme extrémně závislí, což z nás dělá potenciální terč vydírání. Ani neukázal, jaké jsou možnosti v dalším snižování naší značné energetické náročnosti – zničíme průmysl nebo budeme zateplovat i krkonošské roubenky? Namísto toho se celý koncept smrsknul na souboj zelená energie plus (ještě větší!) dovoz versus naše zdroje jádra a uhlí. O tom, že bychom už také měli mít ponětí, jakou formu spolupráce s ostatními zeměmi zvolit, ani nemluvě.

Proč je tady takový odpor k uhlí, které by nám zajistilo energii a teplo na dalších padesát, možná sto let, snad ani nemá cenu zase psát. Na jedné straně je tu nátlak na dodržování limitů, což, jak se ukazuje, má svoje značné trhliny a kupodivu podle posledního průzkumu by většina obyvatel republiky byla spíš pro jejich prolomení. Na straně druhé je tady několik lobbistů majících zájem na dovozu uhlí z dolů, které vlastní v Německu, a tudíž si doma nebudou pěstovat konkurenci. Na straně třetí je tady neustále omílaná písnička o emisích, která, jak se dá snadno dokázat, není také úplně relevantní. Ale uhlí má stigma, a tak vláda raději mlčí. Nebo mlží. A klidně nás v tomto směru hodí všechny přes palubu. Stačí jen, aby německá kancléřka náhle zavelela (a v Německu nemají, co se týče směřování energetiky, absolutně žádné zábrany, dokáží měnit názor klidně rok co rok), že bude Evropa zelenější než zelená, a omezila tamní těžbu. Představa, že tuzemští uhlobaroni, mající doly v Německu by mohli uplatnit jakýkoliv vliv na tamní směřování energetické politiky je stejně legrační, jako kdyby se Miloš Zeman rozhodl ovlivňovat další zahraničněpolitické kroky USA.

Co tedy budeme dělat, když omezíme těžbu v Česku (a uhlí doslova pohřbíme pod umělým jezerem), a najednou uhlí z Německa už nebudeme smět dovážet? A když nebudeme mít zajištěné ani jaderné zdroje?

Tím se dnes nikdo nezabývá, namísto strategického uvažování vládní představitelé podléhají emocím, vyvolaným různými nátlakovými skupinami. Naše vláda se nedokáže přiklonit nikam ani k uhlí, ani k jádru a možná přemýšlí, jak se stát Chytrou horákyní, která splní přání úplně všech. Je přitom naprosto jasné, že v Evropě na naše konkrétní potřeby ohled nikdo brát nebude...

Proto bude velice zajímavé sledovat, jak si tento kabinet (a velmi pravděpodobně i ten budoucí) poradí se společným budováním energetické (evropské) unie, když nedokáže kočírovat ani tu naši českou. Ale možná, že prostě jenom něco okopírujeme. Nakonec, poslouchat ty velké, nebo ty, kteří nahlas křičí, to nám šlo vždycky dobře. Účet ale zaplatíme zase jenom z našich peněženek.

Autor: Nikola Ptáčková | středa 8.4.2015 6:00 | karma článku: 35.09 | přečteno: 3162x

Další články blogera

Nikola Ptáčková

Rychlá dráha nebude rychle

Tak nám začala oprava Negrelliho viaduktu, paní Müllerová... Jeden by řekl zaplaťbůh, vzhledem k tomu, že viadukt byl uveden do provozu již v roce 1850, ale nešť.

17.6.2017 v 9:31 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 298 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Mnoho falešného povyku pro nic

ČEZ chce prodat, Czech Coal koupit. Uhelnou elektrárnu Počerady poblíž mosteckých uhelných dolů. Jednoduchý obchod, který se ovšem rozhodli ekologičtí aktivisté z Greenpeace a Hnutí Duha překazit. Proč?

25.4.2017 v 9:55 | Karma článku: 23.25 | Přečteno: 755 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Energetické inženýrství Evropské komise růstu nepomůže

Evropská komise před několika dny přijala superbalíček ekologických opatření, která mají vést k výraznému zlepšení evropského životního prostoru. Materiál přináší několik zajímavých dílčích námětů, má ale zásadní vadu.

14.12.2016 v 8:00 | Karma článku: 34.69 | Přečteno: 1500 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Greenpeace: Za všechno může Tykač

Vypadá to, že v Česku neexistuje palčivější ekologický problém, než je elektrárna Chvaletice. Ekologové se zde přivazují na komín, pořádají demonstrace a píší jeden odsuzující komentář za druhý.

30.10.2016 v 20:10 | Karma článku: 24.34 | Přečteno: 882 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Karel Trčálek

Marxistické hlavy řádí jako divé, socialismus je zpátky v plné parádě

Ale netouží většina z nás právě po socialismu? Copak se nechceme vrátit zase tam, kde nám bylo tak dobře, kde nám bylo bez eurofašistů mnohem, ale opravdu mnohem líp?

16.11.2017 v 12:39 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 488 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Marxistické hlavy řádí

Když jsem o nich kdysi dávno slyšela poprvé, pomyslela jsem si, jaký naivka asi může na takovou pitomost z říše konspiračních teorií skočit. Teď už mám konečně odpověď. Je to Evropská komise.

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 46.29 | Přečteno: 9331 | Diskuse

Hana Šťastná

Aby mi kobyla nezchromla cestou do gdPR....

V souladu s fyzickou a mentální náturou, pod vlivem okolností a tužeb, klopýtám životem na koni jménem Osud. Příští jaro mi Velký Bruselský Bratr (VBB) nasadí brnění v podobě Nařízení GDPR (General Data Protection Regulation).

15.11.2017 v 13:19 | Karma článku: 25.73 | Přečteno: 982 | Diskuse

Petr Havránek

Kdepak Marxová- Engelsová!

Tajemník SPD Jaroslav Staník je právem vyšetřován za rasistické výroky. To nejmírnější, co dle médií pronesl je, že nazval šéfku sociálního resortu Marxovou- Engelsovou. Nabízí se však jiná, daleko přiléhavější přezdívka.

14.11.2017 v 17:22 | Karma článku: 38.00 | Přečteno: 1651 | Diskuse

Martin Laštovica

Plošné výjimky zabijí EET

Elektronickou evidencí tržeb narovnáme trh a zamezíme obcházení daňové povinnosti. Jen tedy dáme malou výjimku těmhle, pak taky támhle těm. A sakra, tihle dokonce hrozí stávkou, tak ty radši také vypustíme...

14.11.2017 v 16:06 | Karma článku: 14.39 | Přečteno: 589 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1278
Mým zájmem i studijním oborem byla a stále je krajinotvorba, krajinné inženýrství. Není mi lhostejná devastace volné krajiny, ani neurvalé a amatérské zásahy ať už státu či soukromníků, vedoucí k likvidaci mnohdy nenahraditelných přírodních lokalit. Vadí mi také zavírání očí, lži a demagogie, hlásání dobra ve jménu toho či onoho. Vadí mi nesvoboda ve všech směrech, a to i nesvoboda pramenící z opatření rádoby na ochranu přírody, která ale v důsledku vedou k totálnímu omezení lidských práv. Najdete mne také na Facebooku nebo Twitteru


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.