Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nová energetická koncepce ČR? Vlastně ani nevíme.

29. 10. 2014 23:44:45
Na stole vlády přistál zásadní dokument týkající se směřování české energetiky na dalších přibližně 30 let. Šest scénářů, šest možných východisek, anebo také šest možných katastrof pro tuhle republiku, záleží na úhlu pohledu. Jeden exemplář získala i Ekomrcha, tak se na něj podívejme blíže.

Dva ze scénářů, familiérně nazvaných Plynový a Zelený ani netřeba rozebírat – ty jsou totiž rovnou už v dokumentu, zpracovaném Ministerstvem průmyslu a obchodu, odepsány jako krajní, extrémní, v podstatě tak trochu anarchistické. Hlavní věcí ovšem je, že jsou především při současných podmínkách, vlastně nereálné.
Spoléhat se totiž pouze a výhradně na dovozový plyn (riziko závislosti plus do budoucna neznámý vývoj cen) nebo na zelené zdroje bez dalšího (nedostatek elektřiny a tepla v případě nedostatku větru, slunce, biomasy) je v českých podmínkách skutečně spíš folklór, a tyto dvě varianty jsou v dokumentu asi jenom do počtu.
Zbývají čtyři. Každá z variant nese svůj název dle toho, na co klade důraz. A tak máme program Optimalizační, Bezpečný a soběstačný, Konvenční a ekonomický, a Dekarbonizační.

Všechny mají svá pro i proti. Nicméně vcelku nepochopitelně je hned na začátku, aby nebyla mýlka, k čemu se má vláda přiklonit, adorován návrh Optimalizační. Připojen k němu není žádný podrobný komentář s odkazem, že už někde kdysi uveden byl. Přesto je v dokumentu scénář uveden na první stránce a barevně výrazně odlišen, aby byl zdůrazněn jeho význam.

Co na tom, že při podrobnějším prozkoumání grafů a tabulek, které jsou ke každému ze scénářů připojeny, se tento Optimalizační zase tak optimálně nejeví. Jen při porovnání několika málo kritérií poněkud zaostává za dalšími. Paradoxně počítá s masivním dovozem zejména jádra a uhlí, čímž dost nelogicky opomíjí domácí zdroje a vystavuje tak budoucí ekonomiku a ceny za energie možným výkyvům. Ani v disciplíně tolik požadovaného snižování emisí na tom není nejlépe – je s podivem, že zatímco Bezpečný scénář počítá dokonce s prolomením limitů při těžbě uhlí, vychází přesto v emisích o zhruba procento lépe než právě Optimalizační.

Bodová tabulka na téměř konci dokumentu s hodnocením jednotlivých ukazatelů od 1 do 6, kde 6 je nejvíc, pak přímo jasně udává, že jasným vítězem se stává scénář Bezpečný a soběstačný s celkovým skóre 70 bodů, zatímco právě tak vypíchnutý Optimalizační získal jen 58 bodů. Ostatní dva potenciálně přijatelné scénáře získaly 62 a 68 bodů. Je tedy záhadou, proč autoři scénářů doporučují právě Optimalizační, jestliže ze čtyř zmíněných dopadá v bodovém hodnocení nejhůře. Paradoxně však po přepočtu jakýmsi koeficientem se náhle, světe div se, ukazuje takřka jako nejlepší. Člověk aby se divil, jaká magie řádí i v tak suchopárném dokumentu, jakým je nastínění možných scénářů naší energetiky v dalších třiceti letech.

Všechny čtyři scénáře se shodují ve zvýšené výrobě energie z jádra, což je logický krok směrem do budoucna. Jde o bezemisní energii, bez které se zde neobejdeme. To s sebou nese i nutnou výstavbu dalších bloků JETE popřípadě Dukovan, ovšem kdy k ní dojde, jestliže pro letošek vláda výstavbu zamázla, nehodlá se na ní podílet a je otázkou, jestli samotnému ČEZu se tato investice vyplatí? Spoléhat se na dovoz jádra je stejně ošemetné jako spoléhat se na dovoz plynu nebo uhlí, což jsou další společné atributy těchto scénářů. Nikdo neví, kolik čeho bude (ne)dostatek, přebytek, eventuálně za jakou cenu. To se dnes odhadnout při nejlepší vůli nedá, a tak vytvořené plány se tímto trochu staví na rovinu zbožného přání, aby „všecko“ nakonec dobře dopadlo.

Spolu s důrazem na jádro se počítá snad kromě Bezpečného scénáře s poměrně razantním útlumem těžby (zejména hnědého) uhlí a odklonem od energie získávané právě z něj. I když jde o primární energetickou surovinu, bez které se elektrárny ani teplárny neobejdou a my jí máme dostatečné množství, a to i ve vysoké kvalitě například na lomu ČSA, podle scénářů to vypadá, že se snad České republice vyplatí uhlí spíše dovážet než těžit. O jak velký omyl se bude jednat, možná zjistíme až v momentě, kdy nám světlo ze žárovek a proud ze zásuvek bude kolísat jak deska na špatně natočeném starém gramofonu.

A průšvih nenastane jenom se ztrátou pracovních míst na severu Čech, kde je to se zaměstnaností už dnes bídné. Až nás chytí některý ze sousedů, od něhož budeme uhlí dovážet, pod krkem s tím, že buď sám hodlá omezovat těžbu, a tedy máme s dovozem smůlu, anebo chce za uhlí tak nehorázné peníze, že se stane pro nás rázem nevýhodnou komoditou, tak si budeme moci začít pořizovat masivně už asi jenom Aladinovy lampy.
Radikálnější útlum těžby by pak měl jít ruku v ruce také s mnohem větším čerpáním energie i z obnovitelných zdrojů tj. větrníků a solárních panelů především, dále se počítá i s nárůstem spalování biomasy.

O problematické větrné a solární energii tu bylo psáno již několikrát. Česká republika zkrátka více větru ani více slunce i přes zbožná přání ekoaktivistů a politiků mít nebude. Pokud se hodlá do budoucna spoléhat na tyto zdroje, měli by politici začít rozdávat deky a PePo zdarma.

Ostatně Dekarbonizační scénář s výrazně úsporným režimem spotřeby přímo počítá. V prvé řadě by to ovšem znamenalo útlum průmyslových energeticky náročných provozů, jejich krach nebo odchod do zahraničí. Co by potom vyrostlo na brownfieldech po těchto firmách, suď Bůh. Státní kasa by ovšem přišla o podstatnou část zisků z daní, nemluvě o dalších nákladech na sociální dávky při zvýšené nezaměstnanosti.

Dalším diskutabilním zdrojem je biomasa. V současné době se již projevuje její nedostatek. Rozšiřování ploch pro pěstování biomasy je sporné, neb kromě řepky a kukuřice by bylo vhodné zachovat zemědělskou půdu i pro takové „obyčejné“ rostliny jako je například obilí, nebo brambory. Nebo tady opravdu chce někdo dovážet chleba od sousedů?

Ani výsadba rychlerostoucích dřevin není úplně šťastným řešením. Posledním takovým větším přehmatem byla masivní výsadba smrku v 19. století a víme, jaké následky to s sebou nese dodnes. Monokultury, a s tím spojené negativní jevy jako kůrovec, polomy, eroze půdy, choroby, ochuzená biodiverzita atd.

Největší slabinou všech těchto čtyř, potažmo šesti scénářů je, že vycházejí z predikcí, které třeba už za měsíc nemusejí vůbec platit. Ani jeden scénář absolutně neuvažuje nad tím, že svět se poměrně značně mění, síly a moc se přeskupují a politicko-ekonomické vztahy dneška mohou být zítra starší než včerejší den. Pokud chce být vláda zodpovědná, zvolí nejen scénář, který minimalizuje naši závislost na jiných zemích, a zajistí především naši prosperitu a samostatnost, ale současně se zamyslí i nad scénářem, který bude zahrnovat všechna možná rizika a řešení pro případ nouze.

Autor: Nikola Ptáčková | středa 29.10.2014 23:44 | karma článku: 16.14 | přečteno: 859x

Další články blogera

Nikola Ptáčková

Rychlá dráha nebude rychle

Tak nám začala oprava Negrelliho viaduktu, paní Müllerová... Jeden by řekl zaplaťbůh, vzhledem k tomu, že viadukt byl uveden do provozu již v roce 1850, ale nešť.

17.6.2017 v 9:31 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 298 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Mnoho falešného povyku pro nic

ČEZ chce prodat, Czech Coal koupit. Uhelnou elektrárnu Počerady poblíž mosteckých uhelných dolů. Jednoduchý obchod, který se ovšem rozhodli ekologičtí aktivisté z Greenpeace a Hnutí Duha překazit. Proč?

25.4.2017 v 9:55 | Karma článku: 23.25 | Přečteno: 755 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Energetické inženýrství Evropské komise růstu nepomůže

Evropská komise před několika dny přijala superbalíček ekologických opatření, která mají vést k výraznému zlepšení evropského životního prostoru. Materiál přináší několik zajímavých dílčích námětů, má ale zásadní vadu.

14.12.2016 v 8:00 | Karma článku: 34.69 | Přečteno: 1500 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Greenpeace: Za všechno může Tykač

Vypadá to, že v Česku neexistuje palčivější ekologický problém, než je elektrárna Chvaletice. Ekologové se zde přivazují na komín, pořádají demonstrace a píší jeden odsuzující komentář za druhý.

30.10.2016 v 20:10 | Karma článku: 24.34 | Přečteno: 882 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ivo Rottenberg

17. listopad roku 1989

Byl to den jako každý jiný. A přece na něj hledíme jinak, stal se z něj svátek. Tedy jak pro koho. Ten v roce 1989 by byl opět jedním z obyčejných, na který by se vzpomínalo jen pohledem na události v roce 1939.

17.11.2017 v 17:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 |

Josef Prouza

Listopad 1989 na vlastní oči – byl jsem, kde jste nebyli, viděl neviděné, zažil netušené

Byl jsem v ty zlomové dny tam, kam se leckdo nedostal. Den po dni. V Národním divadle při vyhlášení stávky, při zakládání OF v Činoherním klubu, denně na FAMU,DAMU, na demonstracích. A hlavně v rozhlase. To se vám tehdy děly věci!

17.11.2017 v 17:33 | Karma článku: 6.89 | Přečteno: 127 | Diskuse

Andrej Poleščuk

Takhle opravdu ne, milá EU!

Blog je reakci na článek POLITICO, který vyšel před necelým týdnem. Popisuje se v něm snaha EP o zahájení agitace v pro prospěch pro-EU tábora za peníze daňových poplatníků. Domnívám se, že to ale není správný cesta.

17.11.2017 v 17:27 | Karma článku: 12.31 | Přečteno: 244 | Diskuse

Stanislav Blaha

Hazardní Účtenkovka

„Víte o nějaké jiné možnosti, která by vám dávala šanci vyhrát měsíc co měsíc milion korun nebo jednu z dalších více než 20 000 cen, aniž byste museli investovat byť jedinou korunu navíc?“

17.11.2017 v 13:03 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 624 | Diskuse

Blog Info

Píseň, co mě učil 17. listopad: Blogeři o výročí začátku sametové revoluce

Jak si připomínáme 17. listopad dnes? Historický mezník? Symbol svobody, nebo zklamání? Jaké hodnoty představuje - a jak je naplňujeme? Přečtěte si, co o tom soudí blogeři iDNES.cz.

17.11.2017 v 10:08 | Karma článku: 7.80 | Přečteno: 973 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1278
Mým zájmem i studijním oborem byla a stále je krajinotvorba, krajinné inženýrství. Není mi lhostejná devastace volné krajiny, ani neurvalé a amatérské zásahy ať už státu či soukromníků, vedoucí k likvidaci mnohdy nenahraditelných přírodních lokalit. Vadí mi také zavírání očí, lži a demagogie, hlásání dobra ve jménu toho či onoho. Vadí mi nesvoboda ve všech směrech, a to i nesvoboda pramenící z opatření rádoby na ochranu přírody, která ale v důsledku vedou k totálnímu omezení lidských práv. Najdete mne také na Facebooku nebo Twitteru


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.