Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Energetické inženýrství Evropské komise růstu nepomůže

14. 12. 2016 8:00:00
Evropská komise před několika dny přijala superbalíček ekologických opatření, která mají vést k výraznému zlepšení evropského životního prostoru. Materiál přináší několik zajímavých dílčích námětů, má ale zásadní vadu.

Vadu na úrovni celku. Zapouzdřuje totiž Evropu do jakési ekologické skořápky, dělá z ní laboratoř, která nepodléhá vnějším vlivům. To je omyl, nežijeme ve výzkumném ústavu, ale v reálném světě, v němž Evropa rozhodně není určující silou. Pokud si toto EU neuvědomí, může superbalíček ve svém důsledku přinést Evropě mnohem spíše stagnaci, než slibovanou ekonomickou prosperitu.

Pojďme k jednotlivým bodům: Podstata plánu je v oblasti úspor. Jejich původní cíl, který byl v roce 2014 stanoven na 27%, byl nyní zvýšen o další tři procentní body s tím, že nejlevnější a nejekologičtější je právě ta energie, která se vůbec nevyrobí.

V obecné rovině lze s tímto argumentem souhlasit. Stejně tak jako s tím, že gró v úsporách má hrát energetická efektivita budov. Mnohem menší nadšení ve mně budí další návrhy, směřující k úsporným domácím spotřebičům (vysavač s menším výkonem prostě budete po koberci honit dvojnásobně dlouhou dobu, abyste vyluxovali, úsporná varná konvice bude vařit o kus déle, než ta stávající a zaručeně odejde dříve, než ta původní), ale budiž.

Potíž této části balíčku je v tom, že jen s budovami a slabšími žárovkami si nevystačíme. Budeme muset dramaticky chtít další úspory i po průmyslu. A tady se dostáváme k tomu hlavnímu problému. Zatímco ekonomika domácností tvoří jasné celky, a lze ji tedy vnímat z kontextu národního či evropského (úspornou konvici dle regulativu bude lidem z Berlína i Horních Měcholup stejně ráda vyrábět ETA jako Samsung), průmysl je hráčem, který hraje globální ekonomickou ligu. Pokud bude evropský producent mít nesrovnatelně větší ekologické náklady, pak je prostě promítne do ceny svého produktu. Takže zatímco Samsung u nás prodá přiškrcený vysavač a v Koreji ten se silným motorem a jede se dál, naše Škodovka bude v porovnání s vozy KIA nebo Honda o kus dražší, a kdo by si ji kupoval?

Pojďme k dalším bodům: Komise navrhuje 27% podíl obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu při současném odstavování uhelných, potažmo plynových elektráren, což vyplývá z dalšího návrhu, a totiž tzv. kapacitních plateb.

Zjednodušeně řečeno: uhlí a plyn se mají postupně přesunout do pozice záložních zdrojů, využívat je budeme pouze v době zvýšené spotřeby a majitelé takových zdrojů budou mít nárok na slušnou odměnu za to, že takovou službu přinášejí. Potíž je, že tyto tzv. kapacitní platby by měly sloužit k udržování těch elektráren, které nepřekračují limit 550 gramů CO2/kWh. A to průměrná uhelná, ani plynová elektrárna nesplňuje, protože při výrobě 1kWh vyprodukují přibližně kolem 1 kg CO2. Takže jde o podporu jen na papíře, v reálu se s uhlím a plynem nepočítá.

Bylo by tedy fér říct, z čeho tu energii vyrobíme? Zůstaňme v ČR, a řekněme si rovnou, že vodní a větrná energie v našich podmínkách nemá a nikdy mít větší podíl nebude. Nemáme tolik větru, ani tolik vody, abychom si takto dokázali zabezpečit stabilní přísun elektrické energie. Solární panely v našich podmínkách taky nejsou řešením. A sotva je lze vidět, jako ekologicky čisté. Při porovnávání emisí mezi uhelnými, plynovými a solárními elektrárnami totiž nejsou brány v potaz další skutečnosti. Jako například, jak velké externality (v podobě uhlíkových emisí) vznikají nejen při výrobě, ale také při transportu solárních panelů, které se vyrábějí v Číně, a jsou k nám dováženy, oproti již vybudovaným, stacionárním a současně modernizovaným klasickým elektrárnám.

Logicky zůstává jádro, ale o tom v materiálu není ani slovo. Proč?

Konečný součet je tedy jasný: chceme být úsporní, chceme mít více obnovitelných zdrojů, chceme mít prosperující ekonomiku. Ale zatím jsme to jen tak hodili na papír. Víru komisaře Maroše Šefčoviče a jeho kolegů, že úsporná ekonomika je příležitostí, jak nastartovat evropský růst a přinést miliony pracovních míst, je třeba odmítnout. Má totiž zásadní vadu na vstupu, nemůže tedy fungovat ani výstup.

Autor: Nikola Ptáčková | středa 14.12.2016 8:00 | karma článku: 34.53 | přečteno: 1500x

Další články blogera

Nikola Ptáčková

Rychlá dráha nebude rychle

Tak nám začala oprava Negrelliho viaduktu, paní Müllerová... Jeden by řekl zaplaťbůh, vzhledem k tomu, že viadukt byl uveden do provozu již v roce 1850, ale nešť.

17.6.2017 v 9:31 | Karma článku: 10.59 | Přečteno: 292 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Mnoho falešného povyku pro nic

ČEZ chce prodat, Czech Coal koupit. Uhelnou elektrárnu Počerady poblíž mosteckých uhelných dolů. Jednoduchý obchod, který se ovšem rozhodli ekologičtí aktivisté z Greenpeace a Hnutí Duha překazit. Proč?

25.4.2017 v 9:55 | Karma článku: 23.25 | Přečteno: 751 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Greenpeace: Za všechno může Tykač

Vypadá to, že v Česku neexistuje palčivější ekologický problém, než je elektrárna Chvaletice. Ekologové se zde přivazují na komín, pořádají demonstrace a píší jeden odsuzující komentář za druhý.

30.10.2016 v 20:10 | Karma článku: 24.34 | Přečteno: 876 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Jiří Jurčák

Selský rozum

Proč věřím více instalatérům a uklizečkám, než mnohým vysokoškolsky vzdělaným "elitám". Třeba dnes mne zaujali švédští vědci. Přišli na to, že nejlépe zachráníme svět, pokud budeme mít méně dětí. Jak jednoduché!

13.7.2017 v 22:12 | Karma článku: 29.85 | Přečteno: 1121 | Diskuse

Jan Tichý

Přiletěl ke mně černý čáp

Vzácného čápa černého jsem už jednou v životě viděl. Dceři bylo asi devět let, byla na skautském táboře v Doubici v Labských pískovcích.

10.7.2017 v 7:56 | Karma článku: 11.07 | Přečteno: 187 | Diskuse

Petr Mrňka

Kladivo ERU zabíjí malé solárníky.

ERU zadělává na další velkou kauzu ve fotovoltaice. Připravuje podklady pro kontrolu ústící v možný postih stovek malých výrobců. Kdo to zaplatí?

3.7.2017 v 12:31 | Karma článku: 14.18 | Přečteno: 650 | Diskuse

Dana Bočková

Čipování psů je dobrá věc a funguje, odpolitizujme toto téma a zbavme ho hysterie

Bohužel čipování psů bylo schváleno v době různých nepopulárních buzerací a represí a ne zrovna v optimální podobě, i tak jsem za to vděčná. Níže rozeberu proč a podíváme se spolu i na námitky veřejnosti.

3.7.2017 v 11:02 | Karma článku: 16.96 | Přečteno: 459 | Diskuse

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 231 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1277
Mým zájmem i studijním oborem byla a stále je krajinotvorba, krajinné inženýrství. Není mi lhostejná devastace volné krajiny, ani neurvalé a amatérské zásahy ať už státu či soukromníků, vedoucí k likvidaci mnohdy nenahraditelných přírodních lokalit. Vadí mi také zavírání očí, lži a demagogie, hlásání dobra ve jménu toho či onoho. Vadí mi nesvoboda ve všech směrech, a to i nesvoboda pramenící z opatření rádoby na ochranu přírody, která ale v důsledku vedou k totálnímu omezení lidských práv. Najdete mne také na Facebooku nebo Twitteru

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.