Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budou jednou těžaři přirovnáni rovnou k teroristům?

8. 09. 2015 12:35:57
Kdysi si kamarádka chtěla zařídit živnost na výklad karet. Úřednice neměla příslušnou kolonku, a tak jí do živnostenského listu napsala: alternativní prognostika. Tuto disciplínu mi nyní připomněla nová studie o těžbě za limity.

Téměř stostránkovou studii, která zkoumá vlivy těžby a spalování uhlí na životní prostředí a zdraví lidí vypracovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze. Výsledky, které z ní vzešly, budí na první pohled úžas, a to nejen pro jejich fantastické rozměry, ale i pro suverenitu, s jakou jsou veřejnosti předkládány.

Studie predikuje důsledky těžby a spalování uhlí na léta 2015-2050 ve čtyřech variantách. V první variantě bez prolomení limitů, v těch dalších variantách s prolomením buď částečným, nebo úplným. Jako příklad je uváděna varianta 2, tj. prolomení limitů pouze na velkolomu Bílina. Faktory, zaměřené zjednodušeně řečeno na zdraví a kvalitu života v této variantě vycházejí takto:

31000 let ztraceného života

140 315 dnů s omezenou aktivitou

380 133 dnů s mírně omezenou aktivitou

59 249 dnů pracovní neschopnosti

117 případů chronické bronchitidy

595 případů bronchitidy u dětí

802 případů hospitalizace s kardiovaskulárními onemocněními

87 případů hospitalizace s respiračními onemocněními

Co tato čísla vlastně znamenají? Například to, že život by ztratilo přibližně 40 generací? Nebo, že přepočet dnů s omezenou aktivitou vychází na celkem 1425 let? Všímáte si těch fantastických čísel, když se z dnů udělají roky, z roků počty generací? To asi lidé, kteří studii zpracovávali, musejí vlastnit dost přesnou křišťálovou kouli, jestliže dokáží predikovat takto dopředu.

Nikdo samozřejmě nepopírá, že průmyslová, ale i zemědělská výroba vliv na bezprostřední okolí má. Zajisté je tomu tak, a vždy je otázkou, jestli užitek z výroby převýší možné poškození ať už životního prostředí nebo zdraví obyvatel. Ale operovat s takovými hausnumery, jaké se vyskytují ve studii, to se vymyká serióznímu vědeckému přístupu.

Dalším poněkud zvláštním fenoménem je tvrzení, kolik by přibylo bronchitid a astmatu. Jak se to ví? Nedávno jsem se tu zabývala jinou studií, na kterou si jiný ústav chtěl od státu vzít celých šedesát milionů korun, aby prokázal něco, co dost dobře nelze. Který lékař vám se stoprocentní jistotou potvrdí, že právě vaše astma pochází z prašného prostředí? Ani jeden. Prokázat se to dost dobře nedá. Přesto výše zmíněná studie tvrdí, že nárůst chorob, týkajících se dýchacího ústrojí či srdce prostě bude a basta.

Dalším sporným bodem ve studii je vyčíslování tzv. externalit týkajících se krajiny dotčené těžbou. Zatímco potenciální škody byly vyčísleny poměrně přesně v řádu miliard, nikde se člověk nedočte, jak je to s povinnými „eko“ odvody těžebních (ale i dalších průmyslových) firem, které jsou rovněž v řádu miliard využívány zpětně na obnovu krajiny po těžbě, započítány nebyly ani další finanční částky, kterými firmy přispívají dotčeným obcím na jejich rozkvět, takže výsledné číslo údajných „škod“ na krajině vychází poměrně obludně.

Jeden příklad, konkrétně z tolik oktrojovaného dolu ČSA pro představu, jak ekologické odvody těžařů vypadají v praxi: celková potřebná částka se vydělí vytěžitelným počtem tun a z tohoto výsledku vzniká organizaci povinnost vytvářet rezervu na sanaci a rekultivaci dotčeného území, tj. ze skutečně vytěžených tun v jednotlivých letech. Pro lom ČSA to znamená za letošní rok doplnit necelých 340 milionů korun na celkovou výši rezervy téměř čtyři miliardy. Ke konci loňského roku byly naopak dvě miliardy investovány na zahlazení hornické činnosti, a to včetně výsypek.

Toto jsou konkrétní čísla z jednoho lomu. Pokud by se vzaly v potaz i ostatní, patrně by vyčíslená výše tzv. škod na krajině byla podstatně nižší, ne-li žádná. V tomto případě to tedy vypadá už tak trochu na účelovost studie, která vyznívá zcela jednostranně, a to v neprospěch prolomení jakýchkoli limitů, tedy i na neproblematickém lomu Bílina.

Největším problémem všech studií ale je, že jsou založeny na předpokladech. Nikde není řečeno, že skutečnost bude přesně taková. V žádné studii také nelze předpokládat, a tudíž i do výsledků zahrnout například technický pokrok, stejně jako další „aktiva“, která mohou během zkoumaného období nastat.

Takovéto studie mohou být snad ilustrací, nikoliv dramatickým a zásadním podkladem pro rozhodování o čemkoliv. Jedná se o jakési předpovědi budoucnosti, které, jak ostatně velmi dobře známe z meteorologie, nemají kloudnou platnost, jestliže se nezabývají tou nejbližší realitou. Proto i požadavky zelených hnutí na odstoupení ministra průmyslu a obchodu Mládka vyznívají poněkud bombasticky.

Socialistickému prognostickému ústavu se kdysi přezdívalo Jakešova věštírna. Snad nebudeme muset takto vnímat i Centrum pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově.

Podrobná studie k nahlédnutí zde http://www.mpo.cz/dokument161524.html

Autor: Nikola Ptáčková | úterý 8.9.2015 12:35 | karma článku: 11.88 | přečteno: 442x

Další články blogera

Nikola Ptáčková

Rychlá dráha nebude rychle

Tak nám začala oprava Negrelliho viaduktu, paní Müllerová... Jeden by řekl zaplaťbůh, vzhledem k tomu, že viadukt byl uveden do provozu již v roce 1850, ale nešť.

17.6.2017 v 9:31 | Karma článku: 10.59 | Přečteno: 292 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Mnoho falešného povyku pro nic

ČEZ chce prodat, Czech Coal koupit. Uhelnou elektrárnu Počerady poblíž mosteckých uhelných dolů. Jednoduchý obchod, který se ovšem rozhodli ekologičtí aktivisté z Greenpeace a Hnutí Duha překazit. Proč?

25.4.2017 v 9:55 | Karma článku: 23.25 | Přečteno: 751 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Energetické inženýrství Evropské komise růstu nepomůže

Evropská komise před několika dny přijala superbalíček ekologických opatření, která mají vést k výraznému zlepšení evropského životního prostoru. Materiál přináší několik zajímavých dílčích námětů, má ale zásadní vadu.

14.12.2016 v 8:00 | Karma článku: 34.53 | Přečteno: 1500 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Greenpeace: Za všechno může Tykač

Vypadá to, že v Česku neexistuje palčivější ekologický problém, než je elektrárna Chvaletice. Ekologové se zde přivazují na komín, pořádají demonstrace a píší jeden odsuzující komentář za druhý.

30.10.2016 v 20:10 | Karma článku: 24.34 | Přečteno: 876 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Muslim-nemuslim, myslím-nemyslím

Někteří škarohlídi tvrdí, že současná migrační vlna může znamenat ohrožení křesťanských hodnot, přirovnávají situaci k boji dobra proti zlu. Snad tak dramatické to nebude, hlavní je myslet pozitivně

21.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 12.13 | Přečteno: 643 | Diskuse

David Dvořák

Paní Jourová, umíte v té Bruseli i něco jiného než vyhrožovat, zakazovat a regulovat?

Aktuálně komisařka Jourová, kandidátka hnutí ANO, vyhrožuje Polsku zastavením dotací. Nejvýstižnější komentář na její adresu je od V. Klause ml. ... všichni jste blázni, jenom já letadlo.

21.7.2017 v 8:08 | Karma článku: 39.13 | Přečteno: 1423 | Diskuse

David Vlk

Správný "Tata" zvládne včecko. Musí!

Svalnatá,pružná mladá těla rozbíjejí vodní hladinu v elegantních skokanských kreacích.I leckterá dáma středního věku si při pohledu na tu přehlídku testosteronu tiše posteskne.Jen tiše, aby starej co chrápe vedle na dece neslyšel

21.7.2017 v 8:02 | Karma článku: 26.80 | Přečteno: 763 | Diskuse

Helena Vlachová

Únavné šaškárny

Únavné šaškárny. Tak bych nazvala soudní kauzy, jež se táhnou mnoho let a měli by v nich být odsouzeni někteří naši politici a vlivní

21.7.2017 v 6:09 | Karma článku: 23.09 | Přečteno: 585 | Diskuse

Jana Slaninová

Každý měsíc to krvácí a stejně to nezdechne

Půjčila jsem si větu z jednoho trošku hrubostí k ženám oplývajícího vtipu. Můj muž si teď dva dny krvácel z pupíku a spotřebovala jsem na něj veškerý obvazový materiál a též asi osm menstruačních vložek.

20.7.2017 v 19:19 | Karma článku: 20.77 | Přečteno: 1193 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1277
Mým zájmem i studijním oborem byla a stále je krajinotvorba, krajinné inženýrství. Není mi lhostejná devastace volné krajiny, ani neurvalé a amatérské zásahy ať už státu či soukromníků, vedoucí k likvidaci mnohdy nenahraditelných přírodních lokalit. Vadí mi také zavírání očí, lži a demagogie, hlásání dobra ve jménu toho či onoho. Vadí mi nesvoboda ve všech směrech, a to i nesvoboda pramenící z opatření rádoby na ochranu přírody, která ale v důsledku vedou k totálnímu omezení lidských práv. Najdete mne také na Facebooku nebo Twitteru

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.